Foto: Ven Tenzin Jamphel. Tändzin Gjamccho, 14. tibetský dalajláma.

Optimismus neznamená, že jsme slepí k faktické skutečnosti dané situace. Znamená spíše, že si udržujeme pozitivního ducha, zatímco vytrvale hledáme řešení
k jakémukoliv problému. A znamená také, že chápeme, že každá situace má mnoho různých aspektů – jak těch pozitivních, tak těch problematických.

Pro mě je tím nejlepším představením samotná lidská tvář. Když vidím dvě oči, jednu pusu a jeden nos, tak vím, že mám co do činění s další lidskou bytostí jako jsem já. Jsem asi jako ty malé děti, kterým je úplně jedno, odkud ten druhý pochází, a zajímají se jen o to, zda se usmívá, a jestli si chce hrát.

V dnešním světě, navzdory bohatému materiálnímu rozvoji, chybí příliš velkému množství lidí vnitřní klid. Jeden způsob, jak se vypořádávat se vztekem, závistí a soutěživostí, je, kultivovat ne-násilí a soucit k druhým.

Bytostně pozitivní přístup je vzít v potaz jednotu lidstva. Dělení světa na jednoduché „my“ a „oni“ mohlo fungovat v minulosti, ale dnes již ne. Musíme naše problémy řešit diplomaticky a k našim oponentům přistupovat jako k plnohodnotným lidským bytostem.

Jakožto lidské bytosti jsme všichni stejní. Máme úžasnou inteligenci, která nám někdy vytváří problémy, ale když se dá dohromady s dobrosrdečností, může být velmi tvořivá a nápomocná. Právě v tomhle kontextu mají morální principy tak vysokou hodnotu.

Pokud vás motivuje přání pomáhat na základě laskavosti, soucitu a respektu, pak můžete vykonávat jakoukoliv práci v jakémkoliv oboru, efektivně, a beze strachu o to, co si o vás ostatní myslí, nebo zda nakonec dosáhnete svého cíle.

Každé ráno, když se vzbudím, zasvěcuji své úsilí pomáhání ostatním nacházet vnitřní klid. Poté, když potkávám lidi, přistupuji k nim jako k dlouholetým přátelům; nezacházím s lidmi jako s cizími.