Huicholové jsou mezi severoamerickými šamanskými národy vpravdě ojedinělým úkazem. Na rozdíl od ostatních původních kmenů, které v postkolumbovské době prodělaly klinickou smrt, proměnu nebo roztříštění, nebyly tradice sahající až k pradávným kořenům jejich kulturního dědictví nikdy přerušeny. Přečtěte si poutavé vyprávění o tom, kdo Huicholové jsou a navštivte náš e-shop, kde najdete limitovanou edici unikátních ručních výrobků tohoto kmene. Zakoupením náramku, náhrdelníku či náušnic podporujete tradiční huicholskou kulturu.

Kdo jsou Huicholové
Huicholové se sami označují jako Virarica, což volně přeloženo znamená lid, který léčí. Jedná se o malý kmen čítající asi 35 000 členů, který obývá odlehlou oblast v horách Sierra Madre ve středním Mexiku. Říká se, že jsou posledním přeživším severoamerickým domorodým národem, jenž si přes veškerá úskalí moderní doby zachoval svou tradiční kulturu a praktiky.

Kultura v ohrožení?
Až do nedávné doby je život v odlehlých, nehostinných oblastech a také zvyklosti a tradice založené výhradně na souladu s přírodou chránily před vnějšími kulturními vlivy. Dnes ale vedou sisyfovský boj s mexickou vládou a velkými vlastníky půdy, kteří Huicholy nutí opustit tradiční pěstování kukuřice a na jejím místě zasít lukrativnější plodiny, jako například tabák. Dalším problémem jsou křesťanští misionáři vnucující původním obyvatelům své náboženské přesvědčení.
Navzdory všem tlakům zvenčí žijí tisíce Huicholů i nadále v místech, která jejich předkové obývali po staletí. Živí se tradičním způsobem, půdu obdělávají s velkou úctou k přírodě a ze všech sil bojují o to, aby plamínek předávaný z generace na generaci ani v uspěchané moderní době nevyhasl. Kmen nikdy nevedl války a jeho příslušníci jsou mírumilovní lidé, kteří žijí v souladu se svým okolím a vším, co je obklopuje. Svým přístupem ke každodenním problémům přitahují Huicholové pozornost mnoha obyvatel západního světa toužících po duchovním uzdravení a znovunalezení smyslu života.

Pevně svázáni s přírodou
Huicholské tradice staví na principech propojení s posvátností a moudrostí zvířat, rostlin, slunce a světa duchů. Huicholové věří, že jen díky harmonickému vztahu s přírodou mohou přežít. Šamanismus je pro ně způsobem života, který jim umožňuje zůstat v blízkém spojení s matkou zemí a jejím duchem.
Velký význam hraje v huicholské mytologii kukuřice, jelen, orel a peyotl. Tyto čtyři symboly představují nejdůležitější božstva a zároveň hlavní zdroje moudrosti, léčitelství a informací obecně. Svět je podle Huicholů tvořen dvěma protikladnými kosmickými silami – představitelem první z nich je Tayaupa, otec Slunce, druhá je pak znázorňována jako bohyně deště Nacawe. V průběhu tradičních rituálů se šamani obracejí k těmto duchovním entitám, k duchům svých předků a také k základním prvkům přírodního společenství.

Peyotl jako svátost
Peyotl je malý kaktus obsahující psychoaktivní alkaloidy, konkrétně meskalin, a konzumace většího množství rostliny vyvolává barvité, živé halucinace. V kosmologii Huicholů hraje peyotl zásadní roli a v životě kmene má mnoho funkcí. Při náboženských rituálech slouží jako brána do říše duchů, kde mohou šamani rozmlouvat s bohy. Zároveň je rostlina po staletí užívána jako nedílná součást tradiční lidové medicíny a je běžně přidávána do léků proti nachlazení nebo cukrovce. Šťáva z čerstvého peyotlu se vtírá do otevřených ran, neboť brání jejich zanícení a podporuje hojení. Odvar je výborným prostředkem k odkyselení organismu, takže se používá k prevenci a léčbě nejrůznějších chorob.

Sběr peyotlu a rituální obřad
Jednou za rok se Huicholové vydávají na pouť do Wirikuty, kde sbírají peyotl. Toto procesí je vyjádřením touhy po návratu k základům života a hledání uzdravení a nových tělesných i duševních sil. Po příchodu na místo začíná hledání vhodných rostlin a o první úlovek se vždy spravedlivě dělí všichni členové kmene. Pak následuje sběr rostlin, které musí vystačit na celý následující rok. Každoročně se koná pouze jedna pouť za peyotlem a se zásobami je třeba nakládat hospodárně. Po ukončení sběru se koná obřad, v jehož průběhu se celý kmen oddává konzumaci velkého množství peyotlu, rozmlouvá s duchy předků a bohy, tančí, zpívá, modlí se a truchlí.

Náhrdelník se znázorněním peyotlu. K dostání na e-shopu.

Barevná nádhera huicholského umění
Huicholské tradiční umění se vyznačuje výraznými barvami, vyobrazením zvířat, bytostí, energií a samozřejmě také peyotlu, čímž si získává příznivce všude na světě. Když je peyotlový obřad u konce, přetvářejí Huicholové své vize do obrazců tvořených pestrobarevnými korálky a přízí. Když odezní prvotní očarování uhrančivou krásou jasných barev, můžeme v uměleckých dílech vysledovat jisté společné prvky. Každý kousek odráží moudrost a vědění huicholské kultury a znázorňuje také výjevy z léčby peyotlem. Typickými součástmi obrazců jsou barevný květ představující peyotl, zobrazení posvátného jelena jako symbolu božstev, orla jako duchovního posla a kukuřice, která je doslova i obrazně metaforou potravy a tedy života.

Umění jako cesta k zachování původní kultury
Tradiční umění je pro Huicholy jedním ze způsobů, jak se vyrovnat s nelidskými podmínkami na tabákových plantážích. Neziskové organizace, například Huichol Center se snaží nabídnout domorodcům alternativní způsoby obživy a poskytují jim potravu, lékařskou péči, střechu nad hlavou a vzdělání, aby nemuseli pracovat ve zdraví ohrožujících podmínkách při pěstování a sklizni tabáku. Umění není pouze vyjádřením duchovní tradice, ale ze zisků z jeho prodeje se daří financovat zachování původní kultury a dobrých životních podmínek pro další generace.

Text: Lukáš Malý

Podpořte indiánský kmen Huichol zakoupením ručně vyrobeného náramku, náhrdelníku nebo náušnic ZDE.