Kdysi oslavovaná, poté zatracovaná a nyní znovu objevovaná psychedelická látka známá pod názvem LSD skrývá mnohá tajemství. Desetiletí prohibice bránily tomu, abychom mohli zkoumat její účinky na člověka, ovšem v posledních letech se zdá, že restriktivní ledy postupně alespoň v některých zemích tají a začíná nová éra bádání. A první výsledky jsou více než zajímavé.

Americký Kongres označil v roce 1970 LSD za jednoho z nepřátel, proti nimž je třeba bojovat v takzvané válce proti drogám. PředplatnéPo jednom desetiletí výzkumů známého psychologa z Harvardovy univerzity Timothy Learyho a děsivých zprávách o vraždách páchaných pod vlivem této psychedelické látky prohlásila federální vláda, že tato droga nemá žádné možné využití v medicíně a může být naopak snadno zneužívána.

Nebezpečnější než válka ve Vietnamu

Předseda Komise státu New Jersey pro studium návykových látek zašel dokonce tak daleko, že LSD nazval „největší hrozbou, jíž musí spojené státy čelit“ a byl dokonce přesvědčen o tom, že je „nebezpečnější než válka ve Vietnamu“.

SAMANNěkteří vědci však v uplynulém desetiletí začali s tímto radikálním závěrem znovu polemizovat. Halucinogeny nejsou dle jejich zjištění škodlivé a mohou naopak výrazně prospívat nemocným – alkoholikům pomáhají v boji s pitím, umírajícím a nevyléčitelně nemocným ulehčují poslední dny a týdny života. Pozitivní výsledky může užívání psychedelik přinést i zdravým jedincům.

Prověřených a spolehlivých studií na toto téma zatím není dostatek, počet jejich účastníků je velmi nízký a mnoho tajemství stále čeká na odhalení. Už první výsledky ale ukazují, že psychedelika, jsou-li užívána zdravými jedinci bez genetických nebo získaných dispozic k duševním poruchám a po konzultaci s lékařem, mají schopnost uklidňovat a pomáhají přistupovat kreativně a s otevřenou hlavou k řešení problémů v soukromém i pracovním životě. Podle některých výzkumů i osobních svědectví může už jedna dávka úplně změnit osobnost a vnímání světa.

Komplikovaný vztah

Vztah odborné i laické veřejnosti k psychedelickým látkám, jako jsou LSD, lysohlávky nebo mexický peyotl, je značně komplikovaný. ethnic tribal native prehistoric shaman symbolVe Spojených státech byly v padesátých letech zahájeny výzkumy s cílem ověřit, zda mohou tyto drogy léčit nejrůznější psychické poruchy a závislosti. Mezi léty 1953 a 1973 financovala vláda Spojených států 116 studií na toto téma.

Přibližně ve stejné době objevovali mladí lidé kouzlo užívání halucinogenních látek pro rekreační účely. Podle některých statistik zkusily do roku 1970 LSD asi dva miliony Američanů.

Tisk brzy začaly plnit historky o nevydařených psychedelických sezeních neboli „bad tripech“ a psychických kolapsech uživatelů z řad květinových dětí neboli hippies. Znám byl případ, kdy pětileté dítě vzalo LSD svému strýci a nedopatřením ji pozřelo. Mezi obyčejnými lidmi se začal šířit strach.

shutterstock_365860448Z vietnamské války se začali vracet vojáci závislí na heroinu a Amerika nabyla dojmu, že musí učinit přítrž zneužívání všech návykových substancí. V roce 1968 označil prezident Richard Nixon drogy za „veřejného nepřítele číslo jedna“, o dva roky později pak Kongres zakázal výrobu a užívání veškerých psychedelických látek, čímž prakticky znemožnil jakýkoli další výzkum.

Dlouhé ticho

Na přelomu tisíciletí se skupinka vědců začala zajímat o možnost využití psychedelických látek k tlumení úzkosti a boji se závislostmi. Jejich zájem o tyto substance ještě vzrostl po provedení důkladného rozboru práce odborníků z padesátých a šedesátých let. Ukázalo se totiž, že původní výzkumy byly do značné míry úspěšné.

(…)

text: Lukáš Malý

Chcete vědět více? Celý tento text a mnoho dalších zajímavých článků, rad a tipů naleznete ve třetím vydání magazínu ŠamanBanner-Saman 3_FBZDE si magazín můžete předplatit za zvýhodněných podmínek a ZDE najdete seznam trafik, kde ho lze zakoupit.