Jaro je obdobím, které nelze přehlédnout. Příroda se začíná konečně probouzet ze zimního spánku , přichází nové naděje a do člověka se přelévá zvláštní nová míza. Žádné jiné období v roce nemá v sobě tak silný potenciál jako právě jaro.

Máte chvilku čas? Pojďme společně na malou procházku za město. Někteří odjedou na konečnou stanici tramvají, jiní se vydají jen pár kroků od svého domu do míst, kde končí civilizace. PředplatnéNajednou vidíme území, kde je tráva zelená, kde kolem z květu na květ létají včelky, motýli, stromy pučí.

Ti odvážnější si mohou sundat boty a bosou nohou se dotknou jemné trávy. Tento pocit nelze popsat, tohle je potřeba zažít. Tráva se nejprve dotkne chodidla, ucítíme jemné zašimrání a postavíme se na celou svou váhu. V tu chvíli se naše noha zaboří do jemného zeleného koberce. Tráva je svá, tu nikdo nemusí nic učit. Přesně ví, jakým směrem se má vydat ven ze země i jakou má mít barvu. Nemusí si nechat od žádných vizážistů radit, který odstín je pro letošní jaro „in“. Šaman magazínMá svou zelenou, barvu, která nezklame, která se neokouká. Je taková už tisíce a tisíce let. A přesně tato přirozená trávě sluší.

Často se zbytečně snažíme napodobovat to, co je kolem nás, místo toho, abychom byli sami sebou. Kdybychom se jednoho krásného jarního dne probudili a nemuseli dělat nic, co se nám nelíbí, pak by svět určitě vypadal úplně jinak. Nejspíš by člověk ani nešel do práce, tam se chodí obvykle „jen“ vydělávat peníze, člověk se těší, už aby mohl jít domů. Kdybychom nemuseli do práce odejít, co bychom dělali? Mnoho lidí je permanentně unavených, možná by dali přednost spánku, zazní bezprostřední reakce. Ale i to člověka omrzí, věčně se spát nedá.

Živá voda

S jarem bychom měli dovolit vstoupit nové míze do našich životů. Nebudeme nečinnost omlouvat jarní únavou, o níž toho bylo již napsáno dost. Zkusme to tentokrát vzít za úplně jiný konec. Tajemství je skryto v radostném pocitu, kterým vibrují buňky v těle. Jakákoli energie, cokoli, co člověk dělá a baví ho to, působí jako živá voda. Buňky v těle se v takové chvíli roztančí tancem štěstí, není tady nic, co by mohlo vadit. Tyto okamžiky jsou pro člověka jako zázrak, působí na něj komplexně. Tento proces lze přirovnat k samovolnému léčení i tam, kde si lékaři nevědí rady.

Představte si sami sebe o několik let zpátky, například v období prázdnin, kdy všechno bylo dovoleno, užívali jste si každou chvíli s kamarády v přírodě nebo u babičky na venkově. Čas neexistoval, dny začínaly s rozedněním a končily dlouho po setmění. Měli jste pořád spoustu energie, objevovali jste neznámá místa, vyráběli jste tajné bunkry nebo domečky pro panenky. Stačilo k tomu jen několik opuštěných dřev. Každý den byl naplněn nekonečným dobrodružstvím, žádná nuda, na to nějak nebyl čas, pořád se něco dělalo.

Radost ze života

Tohle přesně je třeba do vašich dnů vrátit. To nekonečné nadšení, touhu po novém, radost. Že jste už dospělí a máte v životě nastolen jistý řád, to vás neomlouvá. Potřebujete se opět přiblížit k dětské bezprostřednosti, k těm pocitům, které vás dokážou nastartovat. shutterstock_123378676Hlavně pozor na nejrůznější doporučení zvnějšku. Nikdo, kdo se stylizuje do toho, kdo ví, nemůže rozumět tomu, co se odehrává ve vaší duši. Nikdo neví, jaké cviky vám zaručeně pomohou zhubnout, nikdo neví, jaká dietní omezení jsou pro vás nejlepší.

Všechno, co se vás dotýká, by s vámi mělo ladit. Aneb nedělejte nic, co se vám nelíbí, neopakujte věty, kterým nerozumíte, nestýkejte se s lidmi, s nimiž vám není hezky. Nedovolte na sobě žádné násilí. Nepotřebujete se nikomu za nic omlouvat. Stačí jediná věta: „Mám jiný plán.“

(…)

Text: Wahlgrenis

Chcete vědět více? Celý text a mnoho dalších zajímavých článků najdete v prvním čísle magazínu ŠamanZDE si magazín můžete předplatit za zvýhodněných podmínek a ZDE najdete seznam trafik, kde ho lze zakoupit.